Rukávovitá resekce žaludku, tzv. tubulizace žaludku, je bariatrická operace, při které se zmenší žaludek o 70 až 85 %. Provádí se laparoskopicky přes několik malých řezů, kterými se do břicha zavádějí operační nástroje. Zákrok trvá přibližně 60 minut. Při operaci se žaludek podélně přeřízne a sešije se tak, že vznikne trubice/rukáv. Odtud také pochází název této operace. Pacienti jsou po operaci pečlivě sledováni a v nemocnici zůstávají průměrně 3 dny.
Tubulizace je restrikční operace – spočívá tedy ve zmenšení kapacity žaludku. Má ale také hormonální složku. Při operaci se odstraňuje část žaludku, která se roztahuje a ve které jsou umístěné buňky vytvářející tzv. hormon hladu (ghrelin). Proto se díky operaci sníží, nebo zmizí pocit hladu nalačno. Díky zmenšení žaludku pacientům postačují výrazně menší porce jídla a po operaci tedy rychle hubnou.
Tato operace je nevratná a pacientům po ní nezůstává v těle žádný cizí materiál (na rozdíl od bandáže žaludku). To snižuje riziko pozdních pooperačních komplikací. Přesto má tento zákrok určitá rizika – k nejčastějším komplikacím patří tzv. leak, tedy netěsnost v místě sešití stěny žaludku a následný zánět pobřišnice. Mezi pooperační komplikace patří také vznik abscesu. Tyto problémy se týkají přibližně 1–5 % pacientů a vyžadují dlouhodobou léčbu.
Kvalita života se po tubulizaci žaludku výrazně zlepšuje. U části pacientů může po několika letech dojít opět k nárůstu hmotnosti a rozvoji obezity, proto je doživotní dodržování zdravého životního stylu po operaci zásadní. Pokud se po operaci objeví příznaky refluxní choroby jícnu, dobře reagují na léčbu pomocí léků nazývaných blokátory protonové pumpy. 

Žaludeční (gastrický) bypass je jednou z nejúčinnějších metod chirurgické léčby obezity a poruch metabolismu, které s obezitou souvisí. Operace spočívá v rozdělení žaludku na menší (horní) část, která zůstává funkční, a na větší (dolní) část, která se při operaci vyřazuje „z provozu“ stejně jako část tenkého střeva. Operace se provádí laparoskopicky, operační nástroje se tedy zavádějí do břicha přes několik malých řezů. Principem operace je kombinace zmenšení objemu žaludku a zmenšení plochy pro vstřebávání potravy. Významný metabolický efekt této operace je zajištěn díky rychlému posunu potravy do vzdálených částí tenkého střeva. Operace má tedy kromě hubnoucího efektu také důležitou antidiabetickou funkci.
Existuje několik druhů žaludečních bypassů podle toho, jak chirurg střevo a žaludek napojí.
Žaludeční bypass RYGB (Roux Y Gastric Bypass) Tato varianta operace je celosvětově nejrozšířenější. Potrava se z malé horní části žaludku dostává přes napojení žaludku se střevem pomocí dvou anastomóz (tedy spojení) do tenkého střeva. Střevo připomíná tvar písmene Y.
Minigastrický bypass s jednou anastomózou (spojením) OGB (Omega Gastric Bypass) Jedná se o jednodušší variantu operace, při které se tenké střevo jednou anastomózou napojuje na zmenšený žaludek. Část žaludku, kterou prochází potrava, může být užší a delší než u bypassu typu RYGB.
Hubnutí po gastrickém bypassu se dá označit za výrazné a stabilní. Dalším pozitivním dopadem operace je dlouhodobé a výrazné zlepšení cukrovky. Stav se zlepšuje již několik dní po operaci. Dva roky po bypassu se až 90 % pacientů obejde bez léčby cukrovky (užívání inzulinu) a hladina krevního cukru se u nich dostává na normální hodnoty – pokud ovšem k operaci nedojde až v pozdním stádiu cukrovky. Po operaci se upravuje také krevní tlak, snižuje se hladina tuků v krvi a zlepšuje se spánková apnoe (problémy s dýcháním ve spánku). Přejídání po operaci ale může vést k opakovanému nárůstu hmotnosti.
Ke komplikacím operace patří například krvácení nebo poškození orgánů v břiše. Pokud po operaci nastanou problémy v místě sešití žaludku a střeva, může dojít k zánětu pobřišnice. Léčba pod vedením zkušeného chirurga na prověřeném pracovišti ale riziko komplikací výrazně snižuje.
Po operaci docházejí pacienti na pravidelné lékařské kontroly, při kterých se sleduje jak celkový zdravotní stav, tak správná hladina některých vitamínů a minerálů. Pacienti musí užívat speciální multivitamínové potravinové doplňky s minerály, které mají výrazně vyšší obsah některých složek než běžně dostupné doplňky stravy. 

Bandáž žaludku spočívá v přiškrcení horní části žaludku pomocí silikonového kroužku (bandáže). Kroužek je možné nastavovat a určovat tak míru přiškrcení žaludku. Díky bandáži mají pacienti i po velmi malých porcích jídla pocit, že jsou nasyceni a nekonzumují nadměrné množství stravy. Pacienty netrápí pocit hladu, upravuje se jim hladina krevního cukru a snižuje se riziko rozvoje cukrovky. Pacienti po bandáži žaludku zhubnou podle některých údajů průměrně více než 35 kg. S délkou sledování jejich stavu stoupá výskyt komplikací a selhání bandáže, proto celosvětově počet těchto operací klesá.

Principem této operace je zmenšení objemu žaludku a jedná se o experimentální metodu využívanou převážně v ČR. V zahraničí se tento typ zákroku již téměř neprovádí. Při operaci se část žaludku neodstraňuje pryč z těla, jako se to děje například při tubulizaci, ale zanoří se dovnitř žaludku a podélně se zašije. Díky zanoření se zmenší prostor uvnitř žaludku a pacient v něm má méně místa na potravu. Laparoskopická operace trvá přibližně dvě hodiny a pacienti po operaci zůstávají většinou 5 dní v nemocnici. Nevolnost, která se objevuje v prvních dnech po operaci, se dá tlumit pomocí léků.
Kromě zmenšení kapacity žaludku se při plikaci omezí činnost buněk, které produkují tzv. hormon hladu (ghrelin). Tím se u pacientů snižuje pocit hladu, při jídle jim stačí menší porce a po operaci rychle hubnou. Stejně jako u ostatních bariatrických operacích hrozí, že pacienti po několika letech po plikaci žaludku opět přiberou. Dobré výsledky operace se daří udržet, pokud pacienti dodržují správnou životosprávu.